Munenori Sekigahara no Tatakai San-mai Katana

Nagasa (včetně habaki): 73,4 cm

Tsuka: 30,6 cm

Gitae: Maru

Motokasane: 8,1 mm

Sakikasane: 6,2 mm

Motohaba: 3,2 cm

Sakihaba: 2,3 cm

Kissaki: 3,1 cm (zvlášť broušené)

Sori: 2,2 cm

Materiál Nagasa: Kawakane-1095 steel, Shingane-1045 steel/cca 60 HRC

Bod vyvážení: 15 cm od Tsuby

Materiál Tsuky: Same a lakované hedvábí

Sageo: Japonské hedvábí

Tsuba: 8 cm - zlacená a stříbřená mosaz

Fuchi: mosaz

Kashira: mosaz

Menuki: mosaz

Seppy: mosaz

Hmotnost bez saya: 1284 g

Příslušenství: brokátový vak na meč (viz. fotografie), Origami (certifikát pravosti)

Tameshigiri: tatami, bambus, alternativní materiály

     Bitva u Sekigahary byla nejznámnější bitvou starého Japonska ve které se utkali vojska vedené Ieasu Tokugawou a Micunari Išidou. Během této bitvy, ve které zvítězila vojska Ieasu Tokugawy, zahynulo během jediného dne na 70000 vojáků. Šogunát Tokugawa se pak stal posledním šogunátem vládnoucím Japonsku. Není bez zajímavosti, že bitvy se zúčastnil také jeden z nejuznávanějších šermířů všech dob Yagyū Munenori, který bojoval na straně vítězné východní armády.

Nagasa: Čepel v shinogi zukuri byla vykována v san-mai gitae, tedy za použití oceli s vysokým obsahem uhlíku 1095 pro kawagane (vnitřní část čepele) a oceli se středním obsahem uhlíku 1045pro shingane (postranní části čepele). Díky tomu je čepel dostatečně tvrdá, ale současně i pružná a odolná proti zlomení. Předěl mezi kawagane a shingane je při lepším pohledu znatelný již z fotografií.

     Hamon je u tohoto meče velmi dobře viditelná. Čepel je celkově velmi masivní také díky hiranikua absenci bo-hi. Kissaki je broušen zvlášť, což dokazuje i výrazný předěl yokote, který jej odděluje od zbytku čepele. Na nakago jsou gravírovány kanji pro Munenori.

Saya: Pochva meče byla vyrobena ze dřeva a dekorována osazením koiguchi, kojiri a kurigaty z bíčího rohu. Následně byla dřevěná část několikrát černě lakována a nakonec celá pokryta několika vrtstvami transparentního, lesklého laku. Sageo z Japonského hedvábí od Namikawa Heibei, byla uvázána okolo saya. Přibližně v jedné třetině byla saya osazena mosazným Kaerizuno.

Tsuba: Masivní, kulatá tsuba byla odlita z mosazi a dekorována rodovými znaky rodu Tokugawa, které byly zvýrazněny zlatou a stříbrnou barvou. Po obvodu byla vyleštěna, aby tak dokonale ladila se stejně vyleštěnými mosaznými seppami a habaki.

Tsuka: Rukojeť byla po stranách potažena same a opletena jabaraito z Japonského hedvábí od Namikawa Heibei. Následně byl oplet prolakován za účelem jeho zpevnění a zvýšení použitelnosti v praxi. Fuchi, Kashira a Menuki jsou ze stejného materiálu a ve stejném provedení jako tsuba. Čepel meče je v rukojeti zajištěna jedním bambusovým mekugi.