Munenori Tamahagane Katana Masamune

 K tomuto meči naleznete na našem blogu sérii článků "Jak se staví meč Munenori", popisující, jak již sám název napovídá průběh kompletace tohoto meče.

Nagasa: 72,6 cm

Tsuka: 29,9 cm

Motokassane: 8,6 mm

Sakikassane:  6 mm

Motohaba: 3,2 cm

Sakihaba: 2,4 cm

Kissaki: 3,7 cm (zvlášť broušené)

Sori: 1,7 cm

Materiál Nagasa: Tamahagane

Bod vyvážení: 13,5 cm od Tsuby

Gitae: Soshu

Materiál Tsuky: Kůže z mořského hada a lakovaná hovězí kůže

Sageo: teletina

Tsuba: mosaz

Fuchi:stabilizovaná bříza

Kashira: stabilizovaná bříza

Saya: dub

Seppy: mosaz

Koiguchi: stabilizovaná bříza

Kojiri: stabilizovaná bříza

Kurigata: stabilizovaná bříza

Hmotnost: 1315 g

Příslušenství: Origami (certifikát pravosti), brokátový vak na meč (viz.fotografie)

Tameshigiri: tatami, zelený bambus, alternativní materiály

Upozornění: Ocel pro čepel tohoto meče byla vyrobena v Čínském Longquanu. Nejedná se tedy o Tamahagane dovezenou z Japonska, ani o rudu dovedenou z Japonska a zpracovanou v Číně na ocel, ale o nelegovanou ocel, vyrobenou z Čínských železitých písků v Číně. Jejich tavbou, následným kováním a oduhličením, za současného snížení obsahu nežadoucích prvků na minimum.

     Kovář Masamune zřejmě byl a vždy bude neznámější Japonským kovářem všech dob. Nejen díky tomu, že výrobu samurajských mečů dovedl k dokonalosti, která dosud nebyla překonána, ale také díky svému nejznámnějšímu meči Honjo Masamune, který byl po několik generací symbolem Japonského šogunátu a rodu Tokugawa, než byl nenávratně ztracen na konci druhé světové války.

     Pro jeho meče bylo specifické nejen dokonalé řemeslné zpracovnání, ale také diferenciální kalení a právě soshu gitae, tedy čepel ze sedmi kusů oceli, jakou má i tento meč.

     Traduje se příběh z dob Masamuneho, kdy byl vyzván, aby porovnal svůj nejlepší meč s mečem svého současníka, mistra Maramasy. Oba tedy své meče zabodli do dna potoka a sledovali co se bude dít. Maramasův meč přeříznul vše, co mu přišlo do cesty. Listí, drobné větvičky i ryby. Masamuneho meč však dokázal přeříznout pouze listí a větvičky. Maramasa se zklamanému Masamunemu vysmíval. Vše z povzdálí sledoval mnich, který k nim přistoupil a povídá: "Masamuneho meč je dobrý meč. Maramasův meč je zlý. Meč Masamuneho řeže jen listí a větvičky, ale život zbytečně nebere. Marumasův meč zabíjí vše, co mu přijde do cesty. Bez ohledu na dobré a zlé". 

     Pro jádro meče byla použita ocel s nejnižším obsahem uhlíku. Hřbet a ostří tvoří ocel s vysokým obsahem uhlíku (cca 1%). Ze stran byla přidána ocel se středním obsahem uhlíku (cca 0,5%) a následně na vnější boky použita opět ocel s vysokým obsahem uhlíku.

     Jednotlivé druhy ocelí jsou na pohled dobře rozpoznatelné. Ocel použitá na jednotlivé části čepele byla nejprve mnohokrát přeložena za účelem konzistentního rozložení obsažených prvků, odstranění nečistot vzniklých při jejím tavení a v neposlední řadě samozřejmě i zvýšení houževnatosti čepele. Hada je zde velmi jemná a čitelná pouze v některých místech, pod správným úhlem a osvětlením. Spíše tedy ve stylu Mu Ji (neznatelná).

     Čepele meče je neuvěřitelně masivní s motokasane 8,6 mm a sakikasane 6 mm!!!

Nagasa: Čepel v shinogi-zukuri byla vykována v Soshu gitae z tamhagane. Díky tomu je tak čepel dostatečně tvrdá, ale současně i pružná a odolná proti zlomení. Při určitých úhlech pohledu je přechod mezi jednotlivými druhy oceli dobře viditelný. Hada je ve stylu Mu Ji, tedy okem téměř neznatelná.

Hamon ve stylu midare vznikla v procesu tradičního kalení. Čepel je celkově velmi masivní také díky hiranikua absenci bo-hi. Kissaki je kován a broušen zvlášť, což dokazuje i výrazné yokote, které jej odděluje od zbytku čepele. Na nakago jsou gravírovány kanji pro "Munenori" a mei.

Saya: Pochva meče byla vyrobena ze dubového dřeva, následně natřena ebenovou lazurou a poté lakována šelakem do vysokého lesku. Koiguchi, kojiri a kurigata byly vyrobeny z břízy, stabilizované tmavě hnědou pryskiřicí. Sageo tvoří tmavě hnědá, kožená šňůra z teletiny, uvázána v klasickém stylu.

Tsuba: Masivní mosazná záštita ve tvaru mokko znázorňuje muže sedící ve stínu smuteční vrby. Ozdobný prstenec habaki je složen ze dvou dílů, mosazi a mědi s ozdobným pilováním.

Tsuka: Dřevěná rukojeť byla z obou stran potažena kůží z mořského hada a opletena ve stylu Katatemaki, s použitím tenké, hnědé, kožené šňůry. Tsukamaki bylo následně prolakováno pro zvýšení jeho pevnosti a trvanlivosti vzhledu. Fuchi a kashira jsou opět ze stabilizované břízy a dokonale tak ladí s koiguchi, kojiri a kurigatou. Menuki jsou mosazné odlutky ve tvaru hor, pokryty černou barvou. Nad horami se vznášejí stříbrné mraky.