Munenori Tamagahane Katana Tančó

Nagasa: 73,3 cm

Tsuka: 30,3 cm

Motokasane: 8 mm

Sakikasane:  5 mm

Motohaba: 3,2 cm

Sakihaba: 2,4 cm

Kissaki: 3,2 cm (zvlášť broušený)

Sori: 2,1 cm

Materiál Nagasa: Tamahagane

Bod vyvážení: 12,75 cm od Tsuby

Gitae: Soshu

Materiál Tsuky: Same a prolakovaná bavlna

Sageo: splétaná hovězí kůže

Tsuba: mosaz

Fuchi:mosaz

Kashira: mosaz

Saya: dub

Seppy: mosaz

Kojiri: mosaz

Kurigata: mosaz

Hmotnost: 1224 g

Příslušenství: Origami (certifikát pravosti), brokátový vak na meč (viz.fotografie)

Tameshigiri: tatami, zelený bambus, alternativní materiály

     Nejznámnějším druhem jeřába (Tsuru), je bezesporu jeřáb mandžuský, v Japonsku nazývaný Tančó. Je národním symbolem Japonska i symbolem štěstí, věrnosti a dlouhověkosti. Stejně tak, jako je Tančó nejznámějším druhem Jeřába v Japonsku, je Tsuru No Ongaeshi nejznámnějším příběhem o tomto vznešeném ptákovi.

     Příběh vypráví o chudém rolníkovi, který najde v lese Jeřába zraněného lovci. Vezme jej domů s stará se o něj, dokud Jeřáb není schopen vrátit se zpět do lesa. Toho dne kdy odletí, někdo večer zaklepe u rolníkových dveří. Když muž otevře, vidí překrásnou, mladou dívku, která tvrdí, že se chce stát jeho ženou. Muž je sice uchvácen její krásou, ale sděluje dívce, že si ji nemůže vzít, protože by je oba neuživil. Dívka však nejde s prázdnou. Přináší sebou i bezedný pytel rýže, ze kterého nikdy neubyde ani zrnko.

     Muž ji tedy přijme ve svém domě a alespoň co se jídla týká, netrpí žádným nedostatkem. Dívka se brzy rozhodne také pracovat, aby nežili dále v chudobě. Zavře se ve svém pokoji a poprosí muže, aby nevstupoval, dokud ona sama nevyjde ven, až bude hotová.

     Po dlouhých sedmi dnech nakonec vyjde ze svého pokoje celá pohublá a na rukou nese nádherné šaty. Řekne muži, aby je na trhu prodal. Muž tedy jde na trh a prodá šaty za spoustu peněž. Po jeho návratu se žena opět zavře v pokoji a pracuje na dalších šatech k prodeji. Toto se několikrát opakuje, až jednoho dne muže přemůže zvědavost a vstoupí do pokoje, kde vidí jeřába, kterého zachránil, jak ze svého peří vyrábí krásné šaty.

     V tu chvíli Jeřáb muži vysvětlí, že se mu chtěl odvděčit za záchranu svého života, ale protože porušil, oč jej žádal, nemůže už v jeho domě déle setrvat. Následně na to vylétá z okna svého pokoje a na podlaze nechává poslední krásné šaty, které pro ně vyrobil. Rolník jej tehdy vidí naposledy, stejně jako svou manželku.

     Pro jádro tohoto meče byla použita ocel s nejnižším obsahem uhlíku. Hřbet a ostří tvoří ocel s vysokým obsahem uhlíku (cca 1%). Ze stran byla přidána ocel se středním obsahem uhlíku (cca 0,5%) a následně na vnější boky použita opět ocel s vysokým obsahem uhlíku.

       Tamahagane byla vytavena v Čínském Longquanu (přezdívanému město kouzelných mečů), kde jsou vyráběny ty nejlepší Čínské meče již více než 2500 let.

     Jednotlivé druhy ocelí jsou na pohled dobře rozpoznatelné. Ocel použitá na jednotlivé části čepele byla nejprve mnohokrát přeložena za účelem konzistentního rozložení obsažených prvků, odstranění nečistot vzniklých při jejím tavení a v neposlední řadě samozřejmě i zvýšení houževnatosti čepele. Hada je zde většinou jemná a čitelná pouze v některých místech, pod určitým úhlem a osvětlením. Spíše tedy ve stylu Mu Ji (neznatelná).

Nagasa: Čepel v shinogi-zukuri byla vykována v Soshu gitae z tamhagane. Díky tomu je tak čepel dostatečně tvrdá, ale současně i pružná a odolná proti zlomení. Při určitých úhlech pohledu je přechod mezi jednotlivými druhy oceli dobře viditelný. Hada je na většině čepele ve stylu Mu Ji, tedy okem téměř neznatelná.

     Hamon ve stylu Togari vznikla procesem tradičního kalení. Čepel je celkově velmi masivní také díky hiraniku a absenci bo-hi. Kissaki je kován a broušen zvlášť, což dokazuje i výrazné yokote, které jej odděluje od zbytku čepele. Na nakago jsou gravírovány kanji pro "Munenori" a mei.

Saya: Pochva meče byla vyrobena z dubového dřeva a následně natřena černým, lesklým lakem. Koiguchi bylo posíleno proti prasknutí saya. Kurigata je masivní, mosazný odlitek s vyobrazením lístků a výhonků vinné révy. Mosaznými shitodome byla provlečena černá sageo z telecí kůže a uvázána v klasickém stylu. Kurigata je opět z masivní mosazi, s vyobrazením dvou překrývajících se zlatých pírek. Na saya je umístěn také Kaerizuno, proti nechtěnému vytažení pochvy z poza pásu obi.

Tsuba: Mosazná záštita ve tvaru mokko zobrazuje Jeřába, vznášejícího se nad rozkvetlými travinami. Dvoudílný prstenec habaki byl vyroben z kombinace mosazi a niklu a následně vyleštěn, stejně jako mosazné seppy, zajišťující tsubu na nakago proti pohybu.

Tsuka: Dřevěná rukojeť byla z obou stran potažena rejnočí kůží. Následně byla opletena ve stylu Kujirahire ajiromaki zuka, s použitím tenké, černé, kožené šňůry. Tsukamaki byl nakonec prolakován pro zvýšení jeho pevnosti a trvanlivosti. Fuchi a kashira jsou mosazné odlitky ve stejném provedení jako tsuba s motivem jeřábů. Menuki, umístěné po stranách tsuky, pod jejím opletem jsou taktéž z mosazi, ve stříbrné barvě a tvaru překrývajících se pírek.