Munenori Suzume Katana

Nagasa: 73,5 cm

Tsuka: 31 cm

Gitae: Maru

Motokassane: 7,8 mm

Sakikassane:  5,5 mm

Motohaba: 3,25 cm

Sakihaba: 2,3 cm

Kissaki: 3,7 cm (zvlášť broušené)

Sori: 1,8 cm

Materiál Nagasa: Ocel s vysokým obsahem uhlíku T10/59-62 HRC

Bod vyvážení: 12 cm od Tsuby

Materiál Tsuky: dřevo, prolakovaná bavlna a rejnočí kůže

Sageo: bavlna

Tsuba: 7,5x6,5 cm (zlacená a stříbřená mosaz)

Fuchi: zinková slitina

Kashira: zinková slitina

Seppy: stříbřená mosaz

Menuki: černěná mosaz

Hmotnost: 1245 kg

Příslušenství: Origami (certifikát pravosti), brokátový vak na meč (viz.fotografie)

Tameshigiri: tatami, zelený bambus, alternativní materiály

     Jeden starý Japonský příběh vypráví o dobrosrdečném muži a jeho zlé ženě. Muž jednoho dne v horách našel zraněného vrabce, kterého vzal domů, aby ho nakrmil a uzdravil, což jeho ženu rozčílilo, protože byla velmi lakomá. Po čase musel muž opět odejít do hor a vrabce nechal své ženě na starost. Ta ho však nekrmila a hladový vrabec  tak z hladu snědl všechen škrob, který měla připravený na prádlo. Rozlobenou ženu v tu chvíli nenapadlo nic jiného, než za trest ustřihnout vrabci nůžkami jazyk. Zraněný vrabec hned uletěl a už se neukázal. Když se muž vrátil z hor a zjistil, co se stalo, vydal se vrabce hledat, aby mu opět pomohl. Po dlouhé cestě našel jeho dům vysokov horách a vrabec jej královsky uvítal. Při odchodu zpět muži dal vybrat ze dvou košů, jako poděkování za jeho dobrotu. Jeden lehký a druhý těžký. Skromný muž si vybral lehký košík a vydal se na cestu domů.

     Když dorazil, otevřel se ženou košík který byl plný zlata a drahokamů. Žena mu samozřejmě vynadala, že nevzal ten těžší z košů a vydala se okamžitě na cestu za vrabcem. Když však konečně dorazila, vrabec ji ani nechtěl pozvat dál do svého domu. Poprosila ho tedy, aby jí dal alepspoň něco na památku, když už vážila tak dlouhou cestu. Vrabec jí tedy nabídnul dva koše, jako předtím jejímu muži a chamtivá žena si vybrala ten těžší. Už po cestě z hory, kde vrabec žil však nevydržela a podívala se dovnitř. Koš byl plný démonů a zlých skřetů. Žena se tak vylekala, že uklouzla a z okraje hory spadla do hluboké propasti.

     V Japonské výtvarné tvorbě se motiv garnáta oběvuje jak v literatuře, tak v malířské tvorbě nebo se stává motivem zdobených oděvů a někdy i zbraní.

Nagasa: Čepel meče byla vykována z oceli T10 v shinogi-zukuri. Díky motokassane v tloušťce 8 mm a hiraniku, je mnohem masivnější než je tomu u čepelí mečů jiných značek. Navzdory větší hmotnosti je meč maximálně vyvážen díky optimálnímu poměru tloušťky a šířky motokassane a motohaba, ve vztahu k rozměrům sakikassane a sakihaba 1:0,7.

Po celé délce čepele se táhne nádherná dvojitá hamon ve stylu notare, zvýrazněná vyleštěním čepele. Kissaki je broušen a leštěn zvlášť, s výrazným yokote. Na nakago jsou gravírovány kanji pro Munenori a Mei (signarura kováře). I čepel tohoto meče, stejně jako čepele ostatních mečů zn. Munenori má hiraniku.

Saya: Pochva meče byla vyrobena ze dřeva  a následně pokryta černým, matným lakem. Bavlněná sageo v kombinaci bílé a béžové byla provlečena kurigatou s mosaznými shitodome a uvázána okolo saya v klasickém stylu se slitinovými a následně stříbřenými ozdobami. Koiguchi bylo posíleno proti prasknutí saya.

Tsuba: Záštita je masivmí ocelový odlitek s vyobrazením poletujících vrabců, zvýrazněných zlacením.. Jednotlivé části tsuby jsou zvýrazněny zlacením a stříbřením. Seppy jsou mosazné a následně postříbřeny. Habaki je mosaznýs pilováním.

Tsuka: Rukojeť meče byla vyřezána ze dřeva a po stranách potažena kůží s Rejnoka. Poté byla opletena bílo-béžovou šňůrou ve stylu hinerimaki a následně několikrát přelakována pro maximální pevnost a trvanlivost opletu při použití v praxi. Fuchi a kashira jsou jednoduché, slitinové odlitky.  Menuki jsou mosazné odlitky ve tvaru kvetoucích sakurových větviček. Čepel je v rukojeti zajištěna jedním bambusovým mekugi.