Munenori Daimjó Katana San-mai gitae

Délka: 103,5 cm

Nagasa: 73 cm

Tsuka: 29,5 cm

Gitae: San-mai

Motokassane: 7,6 mm

Sakikassane:  5,5 mm

Motohaba: 3,2 cm

Sakihaba: 2,3 cm

Kissaki: 3,5 cm (zvlášť broušené)

Sori: 2,2 cm

Materiál Nagasa: Kawakane-1095 steel, Shingane-1045 steel

Bod vyvážení: 14 cm od Tsuby

Materiál Tsuky: Same a lakovaná kůže

Sageo: kozinka

Tsuba: ocel

Fuchi: zinková slitina

Kashira: zinková slitina

Menuki: zlacená mosaz

Seppy: měď

Hmotnost: 1,3 kg

Příslušenství: Origami (certifikát pravosti), černý, brokátový vak na meč, se stříbrnými sakurovými květy

Tameshigiri: tatami, zelený bambus, kontakt s jinou čepelí

Daimjóové byli ve starém Japonsku prakticky vládnoucí třídou. Formálně byli sice podřízeni Shogunovi, ale díky tomu, že vládli jednotlivým územím, na které bylo celé Japonsko rozděleno, byli skutečnými pány, alespoň na těchto svých daných územích právě Daimjóové. Jedním z takových Daimjó nebyl nikdo jiný, než Iejasu Tokugawa, který nakonec celé Japonsko sjednotil, po vítězství v bitvě u Sekigahary a stal se tak skutečným vládnoucím Shogunem.

Tento meč je hoden právě takovéhoto Daijmjó (v překladu „Velké jméno“). Masivní čepel v San-mai gitae, plná, ocelová tsuba, dokonale chránící ruce bojovníka a přesto velmi zdobný vzhled, neubírající meči na funkčnosti. To je Munenori Katana Daijmjó…

Nagasa: Čepel v shinogi zukuri byla vykována v san-mai gitae, tedy za použití oceli s vysokým obsahem uhlíku 1095 pro kawagane (vnitřní část čepele) a oceli se středním obsahem uhlíku 1045 pro shingane (postranní části čepele). Díky tomu je čepel dostatečně tvrdá, ale současně i pružná a odolná proti zlomení. Předěl mezi kawagane a shingane je při lepším pohledu znatelný již z fotografií.

Hamon ve stylu notare je u tohoto meče velmi dobře viditelná. Čepel je celkově velmi masivní také díky hiraniku a absenci bo-hi. Kissaki je kován zvlášť, což dokazuje i výrazné yokote, které jej odděluje od zbytku čepele. Na nakago jsou gravírovány kanji pro Munenori a mei (signatura kováře).

Saya: Pochva je celkově velmi výrazná a zdobná, díky jejímu potažení rejnočí kůží. Koiguchi, kojiri a kurigata jsou tvořeny býčím rohem. Podél saya je uvázána sageo z kůže mořené do barvy ebenového dřeva, protažená mosaznými shitodome.

Tsuba: Záštita meče je odlita z oceli, s vyobrazením osmi nakago, překrývajícími se přes sebe. Habaki je masivní mosazný dolitek, zdobený pilováním a znaky. Skvěle konstrastuje s měděnými seppami.

Tsuka: Dřevěná rukojeť byla z obou stran potažena černě lakovanou kůží z Rejnoka a opletena ve stylu Kujirahire ajiromaki zuka, s použitím tenké, kožené šňůry, mořené stejně jako sageo do barvy ebenového dřeva. Tsukamaki bylo následně prolakováno pro zvýšení jeho pevnosti a trvanlivosti. Fuchi a kashira jsou masivní, zinkové odlitky dekorovány jednoduchými drážkami. Menuki jsou ze zlacené mosazi, ve tvaru yari. Čepel je v rukojeti zajištěna jedním bambusovým mekugi, jako tomu bylo u původních samurajských mečů.